10 zajímavostí o morseově abecedě

2. března 2016 v 14:48
Pokud jste fanoušci kódování, telegrafie či radioamatérství, pak vás určitě bude zajímat následujících deset zajímavostí o morseově abecedě. Když se řekne "morseovka", jistě vám v hlavě naskočí nejen jméno jejího tvůrce Samuela Morse, ale také slova jako telegraf a podobně. Zde jsou zajímavá fakta o všem, co je s tímto fenoménem spojeno.


1. Prostředek komunikace
Ačkoliv již ne v takové míře, morseova abeceda je stále využívána jako prostředek komunikace na velké vzdálenosti, a to především v případech nouze, či v rámci radioamatérství.

2. Internet Viktoriánského období
Morseovka (společně s telegrafem) je někdy označována jako viktoriánský internet, což vyjadřuje její naprosto bezkonkurenční schopnost rychlého přenosu informací na velké vzdálenosti v 19. století. Až do jejího vynalezení byl nejrychlejším komunikačním prostředkem poštovní doručovatel na koni.

3. Po kom je pojmenována
Pojmenována je pochopitelně po svém tvůrci Samuelu Finley Breese Morseovi, který se narodil 27. 4. 1791 v Charlestownu v USA a zemřel 2. 4. 1872 v New Yorku v USA.

4. Začátky Samuela Morse
Dávno předtím než se Morse proslavil jako vynálezce, byl jedním z předních portrétních malířů ve Spojených státech amerických, který maloval dokonce i portréty několika amerických prezidentů a významných obchodníků.

5. Jeho osobní život
Ženatý byl celkem dvakrát. Jeho první manželkou byla Lucretia Pickering Walker, která však zemřela velice mladá, a to ve věku pouhých 25 let. Podle všeho byla právě její smrt impulsem pro vynález telegrafu. Samuel Morse se totiž kvůli pomalému způsobu doručování zpráv v té době dozvěděl o vážně nemoci své ženy tak pozdě, že se s ní nejen nestihl rozloučit, ale dokonce zmeškal i její pohřeb. Jeho druhou ženou byla Sarah Elizabeth Griswold. Z obou manželství měl celkem 7 dětí.

6. První telegrafní zpráva
Vůbec první zpráva morseovou abecedou poslaná pomocí telegrafu byla zaslána 24. 5. 1844 z hlavního města Spojených států amerických Wahingtonu DC do zhruba 65 kilometrů vzdáleného města Baltimore. Zprávou byl krátký úryvek z bible "Co to Bůh stvořil?".

7. První telegrafní linka
Vývoj telegrafu sám o sobě nestačil k tomu, aby začal být tento prostředek komunikace široce využíván. Proto kongres USA udělil Samuelu Morseovi grant ve výši 30 tisíc amerických dolarů, aby vynález takzvaně "dotáhl do konce" a vybudoval první telegrafní linku, která zajistí další rozvoj technologie.

8. Rekordní rychlost
Rekord v rychlosti komunikace pomocí morseovy abecedy měřený počtem odeslaných znaků za jednu minutu drží Bělorus Andrei Bindasov, který 6. 5. 2003 odeslal během jedné minuty úctyhodných 216 znaků. Jednalo se o smysluplný text kombinující množství různých znaků.

9. Mezinárodní význam a použití
V roce 1851 byla mezinárodní verze morseovy abecedy (založená na americké verzi) přijata jako univerzální prostředek komunikace.

10. Konec morseovky jako nouzového signálu

V roce 1999 bylo oficiálně ukončeno používání morseovy abecedy jako primárního nouzového signálu v námořnictvu a bylo nahrazeno modernějšími metodami dorozumívání. Přesto je však stále vyučována a respektována a je možné ji použít při volání o pomoc v případech, kdy není možné použít moderní technologie.
 

Němčina, její specifické znaky a výslovnost

28. února 2016 v 20:56
Němčina je z hlediska vědeckého zařazení západogermánským jazykem. Po ruštině je v celé Evropě druhým nejpoužívanějším jazykem a v rámci EU se jedná o zcela nejpoužívanější jazyk vůbec. Úředním jazykem je v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Belgii a regionálně, či ve specifické formě také v Itálii, Namibii a také na Papui-Nové Guinei. Rodným jazykem je pro zhruba 100 milionů lidí, za druhý jazyk ho má okolo dalších 90 milionů a celkově se počet osob mluvících německy odhaduje na 200 milionů, což ji řadí mezi 10 nejrozšířenějších jazyků světa.
Písmena, speciální znaky a výslovnost

Pro zápis se využívá pro Evropu běžná latinka. Speciálním používaným znakem je takzvané ostré s - ß, které se ovšem na základě jazykové reformy z 90. let minulého století již tak často nevyužívá. V mnoha případech bylo nahrazeno prostým zápisem v podobě dvou po sobě jdoucích s, tedy ss. Například ve Švýcarsku se se zápisem ß prakticky vůbec nesetkáte, neboť zde využívají výhradně ss. Dalším specifikem tohoto jazyka je interpunkční znaménko zvané přehláska, které má podobu dvou teček. Používáno je výhradně u samohlásek a/o/u a poté tato písmena vypadají takto ä/ö/ü, např přehlasované u. Přehláska přitom mění výslovnost jednotlivých písmen. Více v tabulce níže.

Písmeno/písmena
Výslovnost
ä1
e, é
ck
k
chs
ks, chs
ei, ai, ey, ay
aj
eu, äu
oj
g
na konci slova jako ch
ie
i, nebo ije
ng
vyslovuje se nosově
ö2
e
ph
f
s
z
ss
s
ß
s
sch
š
sp
Na začátku slov šp
st
na začátku slov št
tion
cijon
tsch
č
z, tz
c
ü3
y
v
f, v cizích slovech pak v
w
v


Jak na speciální znaky na klávesnici

28. února 2016 v 19:14 | ASCII
Snad každý se nejednou potýkal se situací, kdy potřeboval napsat na počítači nějaký specifický znak, který se na ní běžně nevyskytuje a nevěděl, jak si s touto situací poradit. Realita je bohužel taková, že běžná klávesnice není z hlediska efektivnosti schopna pojmout takové množství znaků. Když se na to podíváme z jednoduchého úhlu, aby to bylo jasné všem, pak by musela být klávesnice dvakrát, možná třikrát větší, aby pokryla všechny, respektive téměř všechny alespoň někdy používané znaky. Z toho už je každému jasné, že taková klávesnice by na stole neskutečně překážela, nebo by ji třeba v případě notebooků nebylo možné na tak malý prostor vměstnat. Dobře, řeknete si, ale co mám jako uživatel dělat, abych nějaký byť ne příliš často používaný znak napsal v situacích, kdy to potřebuji. Řešení je hned několik. Některá jsousofistikovaná, některá jsou naopak dost pitomá, nicméně fungují. Pojďme se tedy podívat na to, jak si pomoct.

ASCII klávesové zkratky


Tato metoda je jednou z nejsofistikovanějších vůbec a je zcela univerzální. Má jen jeden jediný háček. Tím je přítomnost numerické klávesnice na klávesnici. Numerická klávesnice je takových těch devět číselných kláves napravo od části, kde píšeme písmena a tak podobně. Ten zmiňovaný háček je právě v tom, že na mnoha (zvláště menších a v dnešní době hojně používaných laptopech) tato část chybí. Pokud takovou numerickou část klávesnice na laptopu postrádáte, máte zkrátka smůlu a ASCII kódy nelze pro zápis speciálních znaků využít. Na klasických stolních počítačích a na větších noteboocích však tato sekce je a vy proto můžete ASCII klávesové zkratky směle používat. Jejich podstatou je stisknutí a držení levého Alt a následné vyťukání příslušného číselného kódu na numerické klávesnici. Stačí jen znát příslušný číselný kód pro daný symbol. Kupříkladu pro zápis obráceného lomítka je tento kód 92. Kódy pro konkrétní znaky musíte znát pochopitelně z paměti, vytisknout si je na papír, nebo je vždy v případě potřeby vyhledat na internetu. Za účelem naučení, či případného urgentního vyhledání ASCII kódu pro daný symbol můžete navštívit třeba podstránku ASCII tabulka na webovém portálu Znakynaklavesnici.cz, kde je tato problematika dopodrobna vysvětlena a kde najde vše, co v tomto ohledu budete potřebovat.

Jiné způsoby

Existuje také celá řada dalších způsobů, jako například použití pravého Alt (Alt Gr). Jestli však jako mnoho dalších běžných uživatelů řešíte tuto problematiku jednou za pomyslný uherský rok, doporučuji zadat do vyhledávače jednoduše třeba "znak paragrafu", nebo cokoliv jiného co hledáte a někde ve výsledcích vyhledávání tento znak uvidíte. Ten pak stačí jen pomoci myši označit, zkopírovat (Ctrl+C) a vložit (Ctrl+V). Hotovo dvacet. Je to sice jalové, ale funguje to.

Kam dál

Reklama